close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Duben 2010

Hamlet

7. dubna 2010 v 19:47 | Anytta |  Texty-vlastní tvorba
V dobách zlých
jak jsou ty dnešní
ten příběh zná snad každý
o lásce, smrti, zradě
začíná na hradbách smrtí krále...

Strýc, ten vrah boha prosí
v srdci však hříchy nosí
ta faleš v jeho duši
klid tam bez výčitek spí...

Žít či nežít, to je oč tu běží
když toužíš se jak Hamlet mstít
Propadnout šílenství jak ten dánský princ

Hamlet ví, pravdu zná
v jeho slovech se nikdo nevyzná...

Chceš být jak Hamlet bláznivý
jak ten Hamlet tajemný
jak ten Hamlet co miloval
jak ten princ co všem lhal? ...

Žít či nežít, to je oč tu běží
když toužíš se jak Hamlet mstít...
Hamlet ví, pravdu zná
v jeho slovech se nikdo nevyzná...

Other than the leaves of roses

7. dubna 2010 v 19:46 | Anytta |  Texty-vlastní tvorba
I am different, other than the other
I am strong, I know
as the presence of past hurts
I have other than they
I am strong I know
Other than the others
forgive me
forgive me
rose is much
and who is not given
I wrapped leaves of roses
slain from the mandrel into the blood
I am different, other than the other
I am not strong I know
presence of flies
in the shadow of life
forgive me
forgive me
I cussed in roses
killed by the thorns

tell me why
why are so many roses
and why
is not to whom to give
forgive me
Please, I know
I am different, other than the other
so tell me
why are so many roses
much mandrel
of the magic rose
.........................

Jsem jiná, jiná než ostatní
jsem silná, já to vím
minulost bolí jako přítomnost
jsem jiná než oni
jsem silná já to vím
jiná než ostatní
odpust mi
odpust mi
je tolik růži
a není je komu dát
jsem zahalená lístky růží
od trnů zbitá do krve
Jsem jiná, jiná než ostatní
nejsem silná já to vím
přítomností pluji
do stínu života
odpust mi
odpust mi
že jsem v růžích zakletá
v trní zabitá

řekni mi proč
proč je tolik růží
a proč
je není komu dát
odpust mi
prosím já to vím
že jsem jíná, jiná než ostatní
tak mi řekni
proč je tolik růží
tolik trnů
z kouzel růžových

Dýchej

7. dubna 2010 v 19:45 | Anytta |  Texty-vlastní tvorba
Dýchej

Přišla ke mně o půlnoci
nevěsta v šatech barvy noci
chtěl jsem jen chvíli a odejít
teď marně prosím ať odpustí

Chtěl jsem jen pár slov říct
dýchej - dýchej - dýchej - nic víc
odpustit těch pár nocí zlých
dýchej - dýchej - dýchej - jako dřív

Do ticha vstoupím - strach mám
zlatý kroužek ten tajně ukrývám
Proč teď mlčím - stejně to udělám
že to nikdo nepoví - doufám potají

Znovu chci svůj život zpět
v domě hluk a dětí smích
teď už to vím - já mám na výběr
to svědomí černý - chci šťastně žít
dýchej - dýchej - dýchej - jako dřív...

Díky patří Vám

7. dubna 2010 v 19:43 | Anytta |  Texty-vlastní tvorba
Začínám
chci srdcem popsat prázdný list
že s Vámi
utíkám do snů,nočních realit...

Ten můj život
potemělý bar připomínal
ten čas s hlavou v oblacích
že snad nejsem jak ti ostatní....

Jen pár vteřin ti změní svět
když tam stojíš a ztrácíš dech
a já usínám
už skoro spím
a v tom světě mým
mi Vaše hudba zní...

Povídám
jen hlavou nejde říct
čas však běží,jenže
vše se nemění...

Díky to díky patří Vám
že své sny prožívám
Díky to díky patří Vám
za všechno co mám...

Nádherný slova
ze kterých mám co brát
oni
dávají mi co nikdo nedokázal dát
Začínám
a chtěla bych jen říct
že Vás ráda mám...
Když usínám
v hlavě jedinou věc mám

Tak ať žije Komunál....

Horký jed

7. dubna 2010 v 19:42 | Anytta |  Texty-vlastní tvorba
Neboj se - neměj strach
všechno bude zas jako dřív
tak neboj se holka zlatá
trápení skončí - bude zas líp

Já vím, že bolí když chceš to co nemůžeš mít
ale někdy nezbývá nic, jen smířit se s tím

Jeho srdce bije pro jinou
a s tebou si jen hrál
pro pár krásných nocí
utekl za tebou, ale vrátil se
aby s ní byl zas

Nezavírej oči svý - z mostu letět pryč
nechtěj - sáhnout na dno ještě víc

Jsi tak sama - zklamaná
a horký jed - do žil tvých se vlévá
Jsi tak mladá a půvabná - jenže?
Za pár let - ten horký jed ti smrt dá

Jak teď mu vysvětlíš, že už nejsi, že jsi pryč
už nemáš strach a on celou dobu měl tě rád
jen nesměl říct, že ti jednou lásku dá

Já vím, že bolí to víc...
Když chceš co nesmíš mít...
Já vím, že...
Už je pozdě cokoliv zachránit...

Generál

7. dubna 2010 v 19:39 | Anytta |  Texty-vlastní tvorba
Generál

Bomby bouchají vzduchem
střelnej prach je cítit všude
vojáci v zástupech vstříc smrti
kráčí lehkým krokem
Kulky lítají kolem a tanky ničí zem
tu zem, na který žijem

Generál jen zvedne na znamení dlaň
ať začnou střílet v líniích
rudá krev stříká na vyprahlou zem
aby byly jen jeho slavné dějiny

V náručí přítel umírá
Nech ho ležet - musíme dál
v dlaních obtisk známky
co mi ještě stihl dát

V dopisech svou hrdost pálím
píšu Vám, že mám strach, že se bojím
Už nechci přes těla mrtvých kráčet dál
přes těla kluků co jsem znal

A co generál
ten v klidu spí a s dalším ránem
nový zákon nařídí
a ti co zbyli co ještě neprohráli
ať jdou bojovat
Tváří v tvář představám
že svět bude náš, že i oni vyhrají
když je kulka v srdci zastudí...

Jako vojína co tam stál
a toužil jen
tenhle boj s válkou neprohrát...

Tma

7. dubna 2010 v 19:38 | Anytta |  Texty-vlastní tvorba
Tma

Město usíná do zamračený tmy
světla už dávno nesvítí
do oken se lidem vkrádají sny

Ty sama uprostřed tmavé noci
dál kráčíš tmou bez pomoci
cítíš jak strácíš dech svůj
za tebou někdo jde tak nestůj

Kam až dohlédneš vidíš jen
mraky, tmu a nebe
utíkej, utíkej odtud
anděl strážný neochrání
ne tebe ne tebe
takový je osud

Po těle šrámy od větví
když utíkala před smrtí
na tváři stopy po pláči
nemohla dýchat pod dlaní

Co jí ten vrah udělal?
Za co mohla, zbitá bez viny
On do krve otrhal
její lístky okvětní...

Král

7. dubna 2010 v 19:31 | Anytta |  Povídky
Král
Doteď jsi žil jako král, měls všechno
štěstí i lásku především
já vím...v srdci bolest z něštěstí
ale to nebylo vidět, bylo ukryto
o tom jsi věděl jenom ty, králi
Jeden krásný večer jsi bitvu vyhrál
a jak jsi se cítíl?
žil jsi jako pán, měls všechno
štěstí, lásku, někoho především
já vím...král můžeš být jen chvíli...
nic netrvá věčně, nic
Teď tu melu prohráváš a jen svou vlastní chybou
nemáš plány, taktiku, nic
Chceš víc a něčeho úplně jiného
já vím...už nejsi král
jsi zbabělec...
protože vše co jsi měl jsi prohrál, zahodil
a proč? To ty nevíš?
Ta bolest v srdci tě opustila, možná
a přišla nová. Bolestivější?
Já vím...ty už se nechceš o štěstí rvát...
Králi...zbabělče! Vím jak to dopadne..
Zůstaneš sám...jen se svými bolestmi co
v srdci máš...
a jsou to jen tvé bolesti, strasti a útrapy
Králi...zbabělec! Utek už je pryč
štěstí i láska především...

Svatý Grál

7. dubna 2010 v 19:28 | Anytta |  Texty-vlastní tvorba
Smutek nad zámkem se rozpíná
tiše křičí andělé ze sna
Na kříže hrobů panských i králů
odráží se obraz Svatého Grálu

A zámek uzamčený
na tisíc západů umlčený
tmou pohlcený
černým sametem zahalený
a každý ví, že ten zámek snad jen spí...

Ve snech dálky
i vojevůdci kráčí
do vítězné války
ale nehledej co nenajdeš
v pověstích a básních přehlídneš

A zámek uzamčený
na tisíc západů umlčený
tmou pohlcený
černým sametem zahalený

A každý ví, že ten zámek snad jen spí...

Hvězda

7. dubna 2010 v 19:25 | Anytta |  Texty-vlastní tvorba
Hvězda

Noc objímá chladný děšť
a mléčná dráha pohasíná
Vyhaslá hvězda padá zpět
na zem, kde touha zbývá
do močálů vyprahlých cest

Tam, kde nevedou kroky tvý
kde slaný vodopády skály ničí
A kde kapka slz se snadno roztříští
Tam nikdy hvězdu jasnou nespatříš

Tisíckrát po dlouhá staletí
do nebe i tvá dvězda uletí
po čase snad pochopíš
že stačilo tak máo chtít
Už nesvítí do oken tvých
už se nedívá jako dřív
V pavučinách lží hvězda umírá
stalo se co se mělo stát

Mraky klamou nás a krátí čas
kapičky dešťový vody míchají slzy s nářky
a teď zas
A co ty ostatní ty hvězdy na nebi
ty nejsou pro mě jsou snad vyhaslý

A noc objímá chladný déšť
dráha mléčná pohasíná
Má vyhaslá hvězda letí zpět
na zem, kde touha zbývá
kde lidé nevěří když hvězda padá
že si mají něco přát
Ale kde kapka slz se snadno roztříští
Tam nikdy hvězdu jasnou nespatříš....

Tisíckrát po dlouhá staletí
do nebe i tvá hvězda uletí
po čase snad pochopíš
že stačilo tak málo chtít
Už nesvítí do oken tvých
už se nedívá jako dřív
V pavučinách lží hvězda umírá
stalo se co se mělo stát

Prohrávám

7. dubna 2010 v 19:23 | Anytta |  Texty-vlastní tvorba
Prohrávám

Tohle není příběh, co šťastný konec má
já s tvojí láskou prohrávám.
Proč se nikdo nezeptá, co mi je
že jsem se přestal smát.
Musím se rozhodnout sám
co je správné, co udělat.

Do srdce mýho píšeš
železným perem konec
a smutek padá
po kapkách krve na zem…

Čtu poselství v tabletách
že tuhle hru prohrávám
Světlo v očích pohasíná
srdce nechce bít - ta si nevybírá
Hledám ještě to světlo v nás
když dál bloudím v tmách

Do srdce mýho píšeš
železným perem konec
a smutek padá
po kapkách krve na zem…

Šedý stín zůstal ve tmě černých rán
pokaždé, když do těch očí se podívám
Přes řeky slz a ztracených nocí
stínů slov a vyprahlých očí
Ani řádek nezbyl na stole
jen kytky na hrobě - Tak to asi chtěl…

Na studený kámen napište
že prohrál jsem hrdě i nevinně…
Na studený kámen napište
že prohrál jsem hrdě i nevinně…

Princezna

7. dubna 2010 v 19:21 | Anytta |  Texty-vlastní tvorba
Princezna

Ve starým domě…
Hodiny tikají tiše - do rytmu srdce
co pomalu přestává bít.
V tom starým domě umírají lidé
co už nezvládají žít.

Já stála u tvý postele
proč jsi to vzdal tak rychle
V upocených rukách držela tvou
proč je sbohem větou zapomenutou

Ve vzpomínkách slyším dál
jak říkáš, že jsem tvá princezna.
Slzy a smutek v sobě mám
říkals mi princezno, mám tě rád
přitom, uletěls mi do oblak.
Nezapomenu táto, neměj strach…

Každý den se v domě ticho ukrývá
bez tebe mi život slepě utíká
je zlý, že nic z toho už nevrátím
za sny s tebou klidně zaplatím.

Ve vzpomínkách slyším dál
jak říkáš, že jsem tvá princezna.
Slzy a smutek v sobě mám
říkals mi princezno, mám tě rád
přitom, uletěls mi do oblak.
Nezapomenu táto, neměj strach…