close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Trocha nostalgie aneb vzpomínka na začátky nekonečného

4. února 2009 v 19:12 | Anytta |  Anytta

Píše se rok 2005,to není tak dávno a já se natěšeně chystám do Netřebic na kapelu,od které znám jen skladbu Druhá šance a Bůh má jednu tvář,je to moje první zábava a netuším jak mi ta kapela s velice podivným názvem změní život.
Všude bylo hafo lidí,kteří si popíjeli své pivo a všichni působili přátelsky,cítila jsem se tam hrozně fajn.Už si ani nepamatuju kdo vystupoval jako předkapela,možná Rimortis,nevím.Skončili a najednou postupně přicházeli na podio úplně obyčejní pánové a chystali si ty svoje fidlátka.
To jsem netušila co příjde.Když měli hotovo přišel na scénu vysoký,urostlý,krásný chlap,otevřel ústa a spustil: ,,jááá říííkááám néééé,dejte mi prááávo žííít a zůstat tííím čííím jsem a nesklááánět se před řááádem Vámi zajetýýým,Vámi schvááálenýýým,to teda nééé...."
No,mě spadla čelist až k zemi a to jsem asi 165 cm vysoká.Takže tímto okamžikem se mi změnil život a jedinou prioritou se stal Komunální odpad.Koncert byl tak úžasný,že jsem byla schopna o něm mluvit hodiny a hodiny až jsem někomu mohla připadat jako idiot.Dříve jsem znala jen pár písní,dnes znám každičké slovo z každé desky i pozpátku...Fanatismus noo :)
Začala jsem jezdit čím dál častěji a seznamovala se s novými a novými lidmi,kteří mají stejný
,,problém" a tím je fanatická láska ke Komunálu... Svůj fanatismus tu nebudu popisovat,protože kdo tohle čte určitě ví o co jde,že?
Měsíce utíkaly a desky přibývaly...Dnes jsme s členy kapely kamarádi a abych pravdu řekla,nikdy by mě nic podobného v mém životě nenapadlo ani ve snu,natož ve skutečnosti.Vím,že přátelit se s někým takovým je asi normální,kdežto pro mě to má hluboký význam.Díky Komunálu jsem našla svou podstatu a smysl nejen života.Je to vážně divný,ale já to takhle cítím.
Chtěla bych prostřednictvím tohoto článku poděkovat Lubošovi Suchánkovi a klukům za to,že mě naučili věci vnímat trochu jinak a číst mezi řádky.Díky patří i za neuvěřitelné situace,které jsem zažila,i za trápení,kterým jsem si prošla.Luboši,díky za tvoje slova i za ta,která nikdy nikdo neslyšel.Bárte,díky za fajn kamarádství a občasné noclehy a návštěvy ve tvé kuchyni,slibuju,že už nikdy nebudu vařit sýrovou omáčku:).Filipe,díky za tvoji ztřeštěnost.Davide,díky za tvůj rytmus,který mě neustále popohání kupředu.Erny,díky za to,že jsi takový jaký jsi a za solo v písni Love story.Radku,díky za tvoje úsměvy,když si příjdeme k tobě zapařit...Kluci,díky za vše co začalo a doufám,že nikdy nezkončí....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama